Konečně

polstarek-k-narozeninam.jpg

Těšil se na to celou cestu – konečně sám ve své podkrovní ložnici, kterou zbožňoval hlavně z toho důvodu, že on a jeho střecha sdílejí tajemství. Dokonce i teď, po více než deseti letech, dělá stejnou hloupou klukovinu, za jakou by mu rodiče ještě dnes dali pětadvacet na holou. Ale nemůže si pomoct, bylo to pro něj jako droga. Sotva jednou začal, nedokázal skončit.

Výlet

Vyskočil na stůl, otevřel střešní okno, jak nejvíce to šlo a protáhl svoje štíhlé šlachovité tělo skrz ně na střechu, pokrytou cihlovými střešními taškami. Zapřel se o okenní rám, aby nespadl dolů, a vyšplhá se ke komínu, jenž je umístěn přímo uprostřed, kde se obě křídla střechy svažují v mírném úhlu k zemi. Posadí se tam jako na koňský hřbet, než najde pohodlnou polohu. Opře se o komín a spokojeně vydechne.

fa-970x250.jpg